Panasonic Toughbook CF-54 MK1

Panasonic Toughbook CF-54 MK1

☝ Speciální stav: baterie se vybíjí normálně do 90-80 %, poté dochází k náhlému poklesu na 9-10 %. Výdrž je cca 30 minut. Novou baterii je možné zakoupit na internetu

Panasonic Toughbook CF-54

 ToughBooky jsou mezi notebooky něčím speciálním. Běžně je v obchodech nenajdete a pravděpodobně ani nepotkáte někoho, kdo ho vlastní. Cílí totiž na úzkou a specifickou skupinu uživatelů, která vyžaduje maximální spolehlivost a potřebuje odolný počítač, který není problém používat ve vlhkém a prašném prostředí. Primárně jsou klientelou velké firmy, které je pořizují pro terénní pracovníky, a je jedno, zda jde o energetické společnosti, záchranné složky, nebo třeba policii.

Tělo notebooku kombinuje tvrzené černé plasty s hrubším matným povrchem a stříbrné díly z tvrdé slitiny magnezia. Počítač je ve výsledku výrazně odolnější než běžné plastové nebo hliníkové notebooky. O tom, že se nikde nic neprohýbá, ani nekroutí, nemá cenu psát – to je zde samozřejmost. Kvůli vyšší odolnosti jsou všechny choulostivé konektory schované pod odklápěcími krytkami a klávesnice by měla zvládnout prach i kontakt s vodou. Vedle obyčejných notebooků tento vypadá v podstatě jako tank.

Z hlediska designu je provedení spíše tradiční. Je zde klasická konstrukce klávesnice, touchpad se samostatnými tlačítky, vyměnitelná baterie a klasické klouby vystupující ze základny. Specialitou obrněných notebooků bývá madlo v přední části základny. Zde je plastové s výsuvnou konstrukcí a dobrým tvarem, díky kterému lze počítač pohodlně přenášet.

V zavřeném stavu je víko drženo mechanickým zámkem s tlačítkem uprostřed. Klouby mají poměrně tuhý chod, přesto však není problém otevřít jej jednou rukou. Maximální úhel otevření je 180°.

Konektorová výbava je tak rozsáhlá, že už srovnatelnou dnes jinde nenajdete. Zde se to dá pochopit, protože v průmyslu a velkých firmách se často používají specializovaná zařízení, která není vhodné měnit pokaždé, když výrobci nějaký konektor přestanou používat.

Na pravém boku najdete pod záslepkami sloty pro rozšiřující karty PCMCIA (PC Card) a ExpressCard 54, čtečku paměťových karet SD XC, dvě USB 3.0 a napájecí konektor (ten jediný krytý není). Na zadní straně jsou kryté všechny konektory a jde postupně o LAN, dvě USB 2.0, obrazové výstupy HDMI a VGA, sériový port a modul, který je v testované konfiguraci osazen klasickým 56kb/s modemem (může zde být také druhý LAN konektor). Výbavu zakončují dva zvukové konektory na předku spolu s optickou mechanikou na levém boku.

Na spodku je zakrytý malý dokovací konektor, který mají všechny notebooky této třídy. K ToughBookům totiž řada dalších firem vyrábí speciální dokovací stanice pro různé účely (třeba montáž v policejních autech).

Obrněnost má svou stinnou stránku v podobě větších rozměrů. V zavřeném stavu notebook měří 338 x 280 x 45-50 mm a hmotnost má 2,62 kg. Napájecí adaptér má výkon 110 W a na cestách přidá dohromady s přívodním kabelem ještě 577 g. Navzdory větší tloušťce se díky zaoblení přední hrany a příjemnému povrchu pracuje s počítačem dobře a vyšší hrana nijak neomezuje.

Klávesnice a ovládací prvky

Pokud jste někdy pracovali s notebooky od Panasonicu, nijak vás klávesnice nepřekvapí, protože se za posledních deset let snad ani jednou nezměnila. Od dnešních notebooků se však liší v mnoha ohledech – tím prvním je rozložení, kdy v horní řadě najdete dedikované klávesy i pro NumLock a ScrollLock a Insert s Delete mají místo ve spodní řadě mezi mezerníkem a blokem kurzorových šipek. Klávesnice také používá něco, co už není u notebooků k vidění jinde snad patnáct let – některé klávesy jsou odlišené jiným odstínem šedé barvy (podkladu).

Mechanika je taktéž odlišná od dnes dominujících mělkých. Je tu poctivá klávesnice s perfektně jistým stiskem, která při psaní jemně cvaká. Není na ní problém ani se psaním dlouhých dokumentů. Bohužel však není podsvícená. Na druhou stranu by měla být odolná proti vodě a dalším nepřízním prostředí.

Indikační diody se soustřeďují na čelní hranu vpravo, kde informují o zapnutí počítače, zámcích klávesnice, aktivitě pevného disku a SD karet, stavu bezdrátových funkcí a nabíjení baterie. Všechny svítí zeleně a při práci v noci jsou možná zbytečně intenzivní (naštěstí si je stejně zakryjete pravou dlaní).

Dotyková plocha touchpadu Synaptics je zapuštěná a od okolí se liší hladším povrchem. Pod ní jsou dvě klasická tlačítka s dokonale tichým stiskem. Jde o jednoduchou klasiku (ovšem s podporou gest více prsty), která ovšem funguje bezchybně – snímání je plynulé a bez zpoždění, takže nemám výhrad.